Návody (ne)existují..
Někdy je hůř, někdy je líp..
Je to úplně normální a logické..
Často z vnějšího pohledu člověku vůbec nic nechybí..
Cítit se ale můžeme úplně jinak.. Nejhorší je, když se od nás očekává, že nemáme žádnou slabost..
To je nesmysl, všichni máme svoje slabá místa nebo chvilky, kdy se cítíme pod psa a nemáme chuť nikomu,
ani sami sobě něco dokazovat..
Někdy je toho na nás moc.. Měli bychom, musíme, chceme všechno zvládat.. Až z toho máme pocit, že snad explodujeme..
Čekáme, že nám někdo pomůže, že bude tak dobrý psycholog, že pozná co potřebujeme nebo že to snad vyvěští z koule..
Doporučuji prozřít.. Nikdo nezná tak dobře co se v nás odehrává jako my sami a tak je na čase sami sobě dovolit slabost..
Připustit ji.. Prozřít, že se ale vůbec nic nestane když nebudeme dokonalí..
Dovolme si sami sobě vypnout, nic nedělat, nebo naopak se do něčeho vrhnout po hlavě i když to okolí nechápe,
dovolme si radovat se nebo smutnit, lenošit nebo se do cvičení obout, plakat nebo smát se ve chvíli, kdy to tak cítíme ale každopádně poslouchat kromě rozumu také srdce a momentální pocit..
Neanalyzujte, nesuďte, nechte věci plynout nebo se to učte..
Je to sakra těžké zvládnout pokud jsme navyklí, že všechno zvládneme ať se děje co se děje..
Hodně činností děláme na výkon, je tedy potřeba vyvážit to tím, že něco děláme jen-tak..
Je potřeba změnit svoje osobní nastavení.. Nelze jet podle nějaké šablony nebo návodu..
Každý jsme originál a potřebujeme prostor pro svoji jedinečnost..
/Hmm, proč já třeba píšu za větou 2 tečky místo jedné? Nevím, prostě je to rytmus mých myšlenek..
V oficiálních textech jednu tečku dodatečně mažu ale často je tam nechávám pro ten pocit svobody.. Jako třeba teď../
Eva SIL
