RUN SIL RUN
Opět na téma: naše cesta je náš cíl…
Žít v přítomosti.. umět si vychutnat kouzlo přítomného okamžiku..banální ale hodně těžké..
Nabízí se moje paralela s běháním: když běžím, je dobře vědět kam ale neupínat se jen k cíli ale i k dílčím záchytným bodům..
Tak to mnohem lépe utíká a přináší to radost z malých úspěchů..
Neměli bysme se moc ohlížet zpět, zdržuje to a uplynulý čas nechytíme..
Zrovna tak se nemůžete dívat přímo pod nohy – mohli byste se přerazit vzápětí o nějakou nerovnost v běhu i v životě..
Poučení z toho? Velké cíle ANO , jen je zdolávat postupně a vytrvale.. Neočekávat, že se něco stane samo, prostě začít a postupně to posouvat dál a dál..
Cíl je obrovská motivace ale když po cestě zjistíme, že vlastně směřujeme trochu jinam, může to být velmi obohacující..
